„Tisíce let stará jóga“… může nám být užitečná i dnes, nebo jde jen o atraktivní trend?

Kdysi jsem si myslela a i tvrdila, že jóga je vhodná pro každého, bez rozdílu. Dnes toto své tvrzení musím opravit, protože vidím, že nesprávně prováděná jóga může i ublížit (viz. např. článek o hypermobilitě). Zamýšlím se nad tím, jak a čím nám jóga může pomoci dnes, v našich podmínkách, ve kterých žijeme.

Můj každodenní stereotyp vypadal zhruba takto– cesta do práce 40 minut MHD (sezení), 8 hodin v práci s pauzou na oběd (asi 100 metrů do vedlejší restaurace, jinak celou dobu opět sezení), návrat domů, výjimečně procházka, pokud zbyla nějaká energie, většinou film, domácí posezení s rodinou a usnutí vysílením.

Tak podobně to vypadá u většiny z nás. Většinu dne trávíme ve flexi: zavřená třísla, ramena spadlá dopředu, strnulé držení těla a kulatá záda. Přirozeně se stahujeme do sebe i při běžném denním stresu. Tedy máme velký nedostatek extenze (natažení, otevření, protahování), a pružnosti.

Takže pokud má jóga pomáhat, měla by vyvažovat a kompenzovat. Super jsou všechny správně prováděné záklony úklony a zkruty. Konkrétně například jógová pozice velblouda, kobra, bojovník…

Vidím na současných lekcích jógy dva extrémy. Buďto úplné povolení a uvolnění v jin jógách, hatha jógách apod., nebo příliš silová power jóga, kde si dám pořádně „do těla“. Paradoxem je, že dlouhodobí powerjógisté bývají i častými návštěvníky fyzioterapií. Navíc já osobně mám po takovýchto lekcích problém vylézt na druhý den z postele. A to také není účelem.

Naproti tomu úplně se uvolnit a vyvěsit, když nemáte řádně podepřenou hlavu a páteř, je také nebezpečné. Pokud si totiž páteř představíme jako úsek s tužšími a měkčími částmi, pak se při vyvěšení extrémně vytáhnou ty měkké, zatímco s tuhými částmi, které bychom právě chtěli protáhnout, to vůbec nic neudělá.

Přirozenost…

Žádný extrém není dobrý, a proto je mezi nimi třeba najít správnou míru. Pokud například většinu dne sedíte, je dobré se zahřát, protáhnout a zpružnit. A když potom jdete večer na jógu, kde se třeba provádí hodně předklonů s dlouhými výdržemi (například známé kleště), zavíráme tím kyčle stejně jako při sezení a to nám moc neprospěje. Fyzicky pracující lidé zase naopak potřebují více uvolnění.

Je dobré využít přirozené procesy těla tak, aby nám to prospělo. To, co je blízké přirozenosti je nejvíc léčivé. Když vás někdo bude zvenčí krkolomně štelovat do nějaké pozice tak aby to „vypadalo“, ale uvnitř je to, nezapojené, tzv. mrtvé, je to snaha k ničemu. Sice to možná bude vypadat pěkně, ale bude to extrém, při kterém můžete přijít i k úrazu.

Jóga obsahuje techniky, které vznikly v jiné době, na jiném místě a pro jiné lidi. My máme jiné podmínky. Indové například mají jinak stavěné kyčelní klouby a vydrží dlouho ve zkřížených sedech, naproti tomu my většinou neopřeme v této pozici kolena o zem, proto je dobré si je něčím vypodložit. Nemůžeme mít tedy stejné vyrovnávací techniky.

Není dobré slepě následovat pokyny, ale hledat vlastní ladění těla a vědět proč to dělám, mít záměr. Zjišťovat, jak se v dané pozici cítím a využívat přirozenost. Inspirací nám můžou být zvířata nebo malé děti, které se neustále hemží, poskakují, a tak neustále propracovávají svoji pružnost.

Velmi doporučuju přečíst si knihu Principy zdravého pohybu od Lenky Oravcové. Jsou tam velmi jednoduše popsány základní principy jakéhokoli pohybu. Úplně jednoduše jde o to mít nějakou oporu, tělo v ose a účel proč nějaký pohyb dělám. Opět se podívejme například na již zmiňovaná zvířata, nebo malé děti.

Příklad z praxe: když se třeba ze stoje ukláním se vzpaženou rukou, tak tam ruka nevisí jen tak chcíple, ale mám záměr se pro něco natáhnout, jako se dítě natahuje pro hračku. K tomu se potřebuju kvalitně opřít od chodidel, to znamená oporu. Zároveň se nijak nezalamuju ale vytvořím rovnoměrný oblouk, do kterého zapojím celé tělo od chodidel až po dlaně (osa).

Jóga podle mě zůstává a zůstane stále jednou z nejlepších aktivit pro současný život většiny z nás. Je ale potřeba ji upravit tak, abychom z ní měli, co nevětší prospěch, aby kompenzovala naši každodenní činnost a aby se opírala o přirozenost.

Namasté a přeji vám krásný nový rok 2023!