Hypermobilita je nadměrná pohyblivost v kloubech. Mezi jogíny poměrně častá záležitost. Jsem pružná? „Jasně, bez problému udělám hluboký předklon a skoro přitom na zem položím i lokty, v pozici kleští si příjemně lebedím. Jde mi to, jsem pružná, tak jdu na jógu“. Takto jsem přemýšlela i já.
Tuto iluzi „výhody“ mi rozbila jedna přednášející na lektorském kurzu: „Jste hypermobilní a jóga Vám může ublížit“. Mě, která od patnácti let denně cvičí? Byla jsem zklamaná a frustrovaná.
Pokud ale budete dodržovat určitá pravidla, není třeba se obávat. Jen je na ně musíme alespoň zpočátku neustále myslet, protože to, že máme větší (nepřirozený) rozsah pohybu si většinou neuvědomujeme.
Hypermobilici například ohnou loketní kloub až do tupého úhlu, v kočce vytáčejí lokty ven, bez rozcvičení se v hlubokém předklonu dotknou celými dlaněmi země apod. Vedle jogínů je to častý jev i u baletek a tzv. „hadích žen“.
Zpočátku se to může zdát jako výhoda, ale později s tím jsou velké problémy. Hypermobilita nemusí být v celém těle, ale jen v některých částech. Zkuste se otestovat:
Není to jen o tom, že bychom měli provozovat posilující cvičení a chodit na powerjógu. Můžeme dělat jakékoliv pozice, ale:
Ve velkých rozsazích totiž napínáme spíše vazy a vaše svaly mohou být naopak hodně zkrácené. To může být zvlášť zrádné, protože když uděláme nějakou ásanu úplně snadno a bez problému, může se zdát, že je všechno OK. A ono není.
Vlastně se dá říct, že daleko zdravější je být zkrácená a ztuhlá, než hypermobilní. Se ztuhlostí a zkráceností jde totiž poměrně snadno pracovat a pomalými krůčky se postupně zpružníme, zatímco zkrotit hypermobilitu chce neustálou kontrolu. Je to zkrátka běh na dlouhou trať.
Až tedy zase někdy uvidíte nějakou „hadí ženu“ co si dá lehce nohu za hlavu například při pozici královského holuba, vězte, že pokud nezapojuje střed těla a jen se v pozici natahuje a vyvěšuje, vytahá si vazy natolik, že dříve nebo později jí doběhnou bolesti.
Neustále dbejte na odtlačování od koncovek těla (chodidla, ruce, lokty, sedací kosti, temeno hlavy), abyste se aktivně vynášely vzhůru a nevyvěšovaly se v pozicích, jakkoli Vám to může být příjemné.
Hypermobilici se potřebují uzemnit. Vhodné jsou statické pozice, i silovějšího charakteru. Z psychologického hlediska jsou to rozevlátí a rozlítání lidé, potřebují se uzemňovat. Potřebují zpevňující pozice, aby se zakořenili. Někdy jsou emočně nestabilní.
TIP: Běžte si před jógou zaběhat. Svaly se tak příjemně zaktivují a tento mód si udržují i při cvičení jógy.
Které pozice jsou vhodné?
Stojné pozice jako je bojovník a poloviční trojúhelník (s pokrčenou nohou) příjemně stabilizují
Dokonalá pozice je i půlměsíc – rovnováha, stabilita, rozprostření se do prostoru, uvědomění si opor v celém prostoru.
Další nejógové tipy:
Říká se, že nastávající matky hypermobiličky mívají snazší porod. Ano, to je pravda. Tělo se totiž mnohem snadněji při porodu roztáhne a je poddajnější. I tělo žen, které nejsou hypermobilní se díky hormonům “zhypermobilizuje”. Uvolňují se šlachy, aby se vytvořilo místo pro miminko.
Pokud jste hypermobilní, můžete mít větší rozestup břišních svalů, tzv. distázu. Tento rozestup v těhotenství nastává naprosto správně, kdy potřebujeme větší prostor v bříšku pro miminko. Hormony rozvolní přímý břišní sval, a jeho pravá a levá polovina se od sebe oddálí.
Příroda je ovšem moudrá a tak, když se miminko narodí a vy ideálně začnete kojit, oxytocin způsobí nejen kontrakci mlékovodů, ale i zavinování dělohy a rozestup přímého břišního svalu se upraví do původní polohy. Ne vždycky to ale zafunguje a pak se stává že diastáza přetrvává i po porodu.
Pokud se diastáza objeví bez toho, aniž by byla žena těhotná, je to většinou známka toho, že nezapojuje správně hluboký stabilizační systém (HSS). Cílem je neposilovat přímý břišní sval ale šikmý a příčný.
Toho lze docílit cviky jako jsou:
Diastázu mají častěji ženy s nadváhou, které nemají správně posílený HSS, nadměrně jedí a prostor kolem střev je širší. Ale můžou ji klidně mít i ženy s plochým bříškem a vytrénovanými svaly. V tom případě hluboký stabilizační systém a příčný sval břišní nefungují optimálně. Aktivní výdech by měl stahovat svaly v dolní části břicha, jako zip u kalhot, a ne kolem pupíku.
Diastázou často trpí ženy, které mají hypermobilitu. U nich snadněji vazy podléhají tahu, snadněji se vytáhnou.
To je například důvod proč kamarádka si k obědu dá 5 knedlíků a není to na ní vůbec vidět a vy po nich máte bříško přibližně jako v pátém měsíci těhotenství. Je to proto, že hypermobilici nejsou zpevnění, tak se jim po najedení vyboulí břicho.
Recept zní: Zaktivovat pánevní dno! A o tom někdy příště. 😊